Jak jsme informovali v dřívějších článcích, tak zákonodárce přistoupil k významné revizi rodinného práva. Nyní, po dokončení legislativního procesu, již můžeme být zcela konkrétní a upozornit na nejzásadnější změny.
Dne 1. ledna 2026 nabývá účinnost zákon č. 268/2025 Sb. (dále také jako „Novela“), který mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „OZ“) a několik souvisejících právních předpisů. Hlavním cílem Novely je zjednodušit proces rozvodu manželství, zejména při shodě obou manželů, odstranit nadbytečné formality a posílit důraz na zájem nezletilého dítěte. Novela se dotýká jak hmotného, tak procesního práva a prakticky většiny zákonů souvisejících s právem rodinným.
Smluvený rozvod manželství
Dosavadní právní úprava OZ vyžadovala, aby soud v každém řízení o rozvod zkoumal, zda došlo k tzv. kvalifikovanému rozvratu manželství. Novela tento postup zásadně mění. Obecná povinnost zjišťovat příčiny rozvratu se ruší a je posílen smluvený rozvod manželství, který je založen na dohodě manželů.
Soud již nebude zjišťovat příčiny, proč k rozvratu došlo, pokud druhý manžel netvrdí důvody, pro které by měl být návrh zamítnut. Zavádí se tedy nevyvratitelná domněnka rozvratu a odstraňuje se také podmínka, že manželé musí před rozvodem nejméně šest měsíců žít odloučeně.
Výkon péče a styk rodiče s dítětem
Proměnou prošlo také pojetí péče a styku rodiče s dítětem, kdy je kladen důraz na rovnocennou péči obou rodičů a prevenci stigmatizace jednoho z rodičů. Rodiče mají při péči o dítě navzájem spolupracovat a nebránit druhému z rodičů podílet se na péči o dítě v potřebném rozsahu. Rodič nesmí druhému rodiči ztěžovat výchovu dítěte a narušovat vztah druhého rodiče s dítětem. Rodič, který o dítě zrovna nepečuje, má nyní v přiměřeném rozsahu právo na informace o dítěti a na nepřímý styk s dítětem.
Péče o dítě a práva dítěte
Novela výrazně mění samotné pojetí péče o dítě. Ruší dosavadní dělení na společnou, střídavou a výlučnou péči. Nově se vychází ze širšího konceptu pojetí péče o dítě a z předpokladu, že rozvod manželství nemění rozsah rodičovské odpovědnosti, ale pouze upravuje způsob, jakým ji rodiče vykonávají. Oba rodiče tedy i nadále ponesou stejnou odpovědnost za výchovu, vzdělávání, zdraví a všeobecný rozvoj dítěte.
Je tedy kladen větší důraz na shodu rodičů ve vztahu k dítěti. Pokud se přesto rodiče nedohodnou, že dítě zůstává v péči obou rodičů, určí soud, v jakém rozsahu bude každý z rodičů o dítě osobně pečovat s tím, že svěřování dítěte do péče pouze jednoho rodiče zůstává možné jen výjimečně. Základním principem nové úpravy je autonomie vůle obou rodičů, ještě důležitějším principem však je hájení zájmů dítěte, což tvoří středobod rozhodování soudu.
Novela rovněž mimo jiné výslovně zakotvuje nepřijatelnost tělesného trestání, duševního strádání, či jiného ponižujícího opatření rodičů vůči dětem, a to formou výslovného ustanovení v OZ.
Výživné
Novela stanovuje nový pohled na určování výše výživného, kdy má soud při stanovení výživného přihlížet nejen k aktuálním potřebám dítěte, ale i k jejich předvídatelné budoucí změně, pokud ji lze rozumně určit. Prakticky to umožňuje, aby soud již v rozhodnutí zohlednil např. nástup dítěte do školy a nemuselo se v blízké době znovu zahajovat řízení o zvýšení výživného. Při změně poměrů nově rozhoduje soud o výživném pro nezletilé dítě i bez návrhu.
Zcela nové ustanovení OZ umožňuje postoupení pohledávky na výživném, avšak s řadou ochranných prvků. Cílem je umožnit efektivnější vymáhání výživného, avšak bez rizika zneužití nebo ztráty pohledávky na úkor dítěte.
Zvýšení úroků z prodlení při neplacení výživného
V souvislosti s Novelou dojde také ke změně nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. Do tohoto nařízení je vložen nový odstavec, který zavádí speciální sazbu úroku z prodlení, jež je určena výhradně pro pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. Pro tyto případy je stanovena výše úroku z prodlení na 2,5 promile z dlužné částky, a to za každý den prodlení, přičemž tato sazba se uplatní po dobu prvních šesti měsíců trvání prodlení.
Tato úprava má silný motivační a sankční charakter, neboť výrazně převyšuje obecnou zákonnou sazbu úroku z prodlení. Pro srovnání by tak v hypotetické rovině sazba úroků z prodlení pro pohledávky výživného činila v prvních šesti měsících 91,25 % p.a. s tím, že obecná sazba zákonných úroků z prodlení se běžně pohybuje okolo 10 % ročně (s odchylkou přibližně 5 %). Cílem je tak vyvinout na dlužníka okamžitý ekonomický tlak k úhradě dluhu. Po uplynutí zmíněné šestiměsíční lhůty se režim úročení vrací k obecné úpravě zákonných úroků z prodlení, tedy na úroveň roční repo sazby ČNB zvýšené o 8 procentních bodů, čímž je zamezeno nepřiměřenému zadlužení při dlouhodobé platební neschopnosti dlužníka.
Změny v právu procesním
Novela rovněž značnou mírou zasáhla do práva procesního, zejména tedy do zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Jedním z hlavních přínosů Novely je spojení dosud samostatných řízení o rozvodu manželství a o úpravě poměrů nezletilého dítěte po dobu po rozvodu. Pokud tedy mají manželé společné dítě, bude moci jediný soud rozhodnout o všech otázkách v rámci jediného řízení.
Novela rovněž zmírňuje povinnost ustanovovat dítěti kolizního opatrovníka, pokud soud neshledá střet zájmů a má jistotu, že dohoda rodičů je dobrovolná a v souladu se zájmy dítěte, nebo pokud o jmenování opatrovníka dítě samo nepožádalo. V případě, kdy bude zmíněné naplněno, může být dítě v řízení zastoupeno přímo svými rodiči, o právu jmenovat dítěti opatrovníka pro účel řízení však rodiče musí dítě informovat. Zákonodárce tím sleduje urychlení řízení a snížení administrativní i psychické zátěže pro rodinu.
Rozšiřují se participační práva dítěte, kdy má soud dbát na to, aby bylo dítě informováno o průběhu řízení a mohlo se k němu vyjádřit. Rodiče mají povinnost dítěti srozumitelně vysvětlit, o čem se rozhoduje, a soud má ověřit, zda se tak skutečně stalo.
Velkou novinku tvoří institut týkající se prozatímní úpravy poměrů dítěte, která soudu umožňuje, je-li to v zájmu nezletilého dítěte, dočasně upravit jeho poměry formou prozatímního rozhodnutí, a to za předpokladu, že daná situace nevyžaduje vydání poněkud přísnějšího institutu předběžného opatření. Soud v tomto také zohledňuje dohodu rodičů.
Při změně poměrů, které mají dopad na výkon práv a povinností rodičovské odpovědnosti nebo na výživné pro nezletilé dítě, a to v případě, že se rodiče nedohodnou, má nově o úpravě těchto poměrů rozhodnout soud i bez návrhu.
Shrnutí
Novela rodinného práva, účinná od 1. ledna 2026, představuje krok k modernizaci českého rodinného práva. Jejím záměrem by mělo být přinést jednodušší a méně formální proces rozvodu, posílení rovného postavení rodičů při péči o dítě a důraz na zájem dítěte obecně. Zavedením smluveného rozvodu, sjednocením řízení o rozvodu a úpravě poměrů nezletilých, zásadní přeměnou výživného a posílením práv dítěte se zákon snaží vytvořit pružnější a citlivější rámec pro řešení složitých rodinných situací.
Mgr. Vladimír Rajf
advokát
Adam Otipka
právní asistent